Sri Lanka - s cyklonem na 4 dny, den 2.

Colombo

Ta Asie vždycky solidně hitne, než si člověk zvykne na lidi, vůně, smrady, chaos. Máme krásných 9 večer a můžu říct že první den v Colombu a na Sri Lance vůbec vlastně nebyl vůbec zlej. Pozitivum se ovšem nedá přihodit tomu nočnímu letu. Samozřejmě, že dost udělá 24 hodin na cestě, ale vzhledem k rozložení se to dá nějak zvládnout. Co ovšem bylo horší na zvládnutí bylo samotné letadlo a místa. Vlastně jsem docela jasal dva dny zpátky, když jsem viděl na letence první sedačku hned za byznisrm a na plánku o centimetr víc místa než na ostatních sedačkách. Dlouhé roky Ryanairu mě naučily, že první sedačky jsou docela najs, více místa na nohy, protože před vámi už vlastně nic není. Dokud tedy před vámi opravdu nic není, což zde neplatilo a moje dlouhý nožičky zabrzdila zed oddelujici nas plebaky a právě byznis. Nu co, schoulil jsem se do klubíčka a zkusil ty čtyři hodiny prospat. Vyplo mě solid, bo jsem neměl ani vůli vzít si od letušky snídani a filtrujic všechny hlasite zvuky okolních Lidi jsem Sr snažil neukroutit a nějak přežít.

Letiště v Colombu je takový jako bobatko, Brno mezi letišti bych řekl, možná zepár runwayi víc, vojenský letadla a cargo k tomu, ale terminál takovej piďi a roztomilej. Směsice koření a voňavek nás hitla hned na výstupu z gate a konečně k nám dolehlo i vlhko a teplo. Po celém dnu pod klimatizaci to vlastně nebylo k zahození. Venku poprchávalo, ale na žádný tajfun to zatím nevypadalo, co alr není může být, vzkledem k tomu že se aktuálně teprve formuje u jihovýchodního pobřeží. První akci kterou jsme na letišti začali byla sim karta, někteří z nás mají naštěstí esim, ti další bohužel museli prožít první známky chaosu ve formě stánku s prodejci. Jako klobouček, vlastně vám tam vše vyřeší asi tak za tři minuty, problém je že tam strávíte dalších patnáct zatímco jeden prodejce obsluhuje 5 lidi zaraz. Pasy letály vzduchem ke kopirce, simky sem a tam z telefonu do telefonu, peníze se tradovaly ve vícero menach a taky byla velká pravděpodobnost, že jste odešli s novou simkou ale bez pinu, jak se I nám později ukázalo. A zatímco se řešilo tohle, já se vydal pokecat si s migračním úředníkem co teda ta příjezdová ETA ve které jsem měl furt zmatek. ETA je příjezdovy vízum / nebo proste příjezdovy dokument ke vstupu, a tady se to docela lišilo, protože podle všech informací ještě nedávno byla ETA potřeba ke klasickému třiceti dennimu vizu, zároveň se to mělo ale v říjnu jaksi zrušit a zároveň tam kazdej cesťák tu etu vytisklou mel a já jediný jsem si tam stal jen s pasem, vysmátý jak petikačka že to bude stacit. A stačilo, takže aktuálně vás do Sri lanky na 30 dni pustí jen tak s pasem, který ani nekontroluji a jen vám do něj dají Mega cute razítko s tygříkem, rozkošné prostě. Zbyvala tedy poslední věc, vybrat / směnit peníze a dostat se do centra. Kdybyste náhodou proaktivně v životě prokrastinovali a peníze si neměnili, jako já, nemějte strachy, i toto jde zařídit. Jednak se tu docela doplatite dolary, minimálně teda zatím co vím tak v tomto velkém městě, taky letišti. Taky tu docela jedou karty, v obchodech a stáncích který mají v základním vybavení alespoň dveře a výš, aaa jinak jsou tu hnedka bankomaty, ze kterých s malým poplatkem vyberete právě Sri lanske rupee. 1 koruna je asi 17 rupee? Čosi také, doporučuju Currency widget appku na android pro jednoduchý převody přímo z plochy a odkaz najdete v sekci SEKCE ZATÍM NEEXISTUJE ALE BUDE SE JMENOVAT TIPY A TIKY NA CESTY. Jedna malá blamáž může u bankomatu nastat, buďto nefunguje, nebo hitnete limit výběru, protože těch jejich peněz je reálně hrozně moc na naše. Já po vyzkoušení třech bankomatu zatím vybral na naše cca 3.5k, tj 50 000 rupee a vypadá to, že to ještě nějakou dlouhou dobu vydrží, ale to se pravděpodobně dozvíme Dale v příběhu. A last but not least! Tuktuk do města. Letiště je vzdálený asi 30km od města což dělá krásnou hodinu a půl cesty. Před letištěm obecně už je velký množství tuktukaru co se vás snaží svézt za vyšší cenu, nebo snad dokonce aji autobusy jezdí, alr to musí být hrozný porod, autobusum se tu budu vyhýbat dokud to půjde. My jsme zkusili štěstí v aplikaci PickMe, která bude též vylistovsna ve výše uvedené sekci. Prakticky se jedná o Bolt, Wolt, food, zasilkovnu, všecko v jedné appce, takže mimo tuktuky za skoro dohodnutý ceny, si tam můžete objednat i jídlo a podobně. Jako zkoušeli na nás hned u letiště nějaký figle, ale de facto se jedná o stejnej scam Jak všude jinde na letišti, Praha, Vídeň nevyjimaje. Takže když nám v appce vyskočila lidová cena 2k rupee a týpek rovnou volal že kde jsme co jak, bylo to trošku milejší než když vás pomalu do toho tuktuku cpou nějací šupaci bokem. Jinak se to tu zatím docela děli na extrémně vstřícný a hodný lidi, protože to je samý “mister sir, kind sir,…” a pak na slizsky prodejce kteří prostě zkouší, to je třeba jeden faktor co mi dokáže snížit hodnocení různých zemí a nemám to rád. Jinak jsme ale chytli vlastně dost fajn mkadyho typka, 25let a chábr si s náma velmi najs pokecal a dal nějaký hinty co vidět a tak, zatímco nás vezl do centra. Cesta nás vyšla na nějakých 3000 rupee, ikdyž appka první ukazovala tisíce dva, a ještě jsme mu dali dýško za povídání, furt jsme na nějakých 230ti korunách za cestu z letiště kdy nám týpek ještě zastavil kde jsme chtěli, třeba pro vodu. Jinak jedna lehce rasistická věc mi tu však vzniká, a může za to jejich akcent. Reálně ten indickej (resp Sri lanskej, mají vlastní jazyk) je extrém silnej a je to tak návykový že jsem zbytek dne četl všechny cedule tím jejich pisklavym stylem “do not redeem it siiir, why did you redeem it!” - znalí jistě pochopí. Taky to má za následek že jim rozumím každý dvě věty a hlaskovali jsme si to po cestě mnohdy jak retardi kdy každý z nás musel dost pochybovat o angličtině toho druhého.

Po hodince a půl jsme se objevili téměř uprostřed “Pettah”, což je prostě centrum? Hlavní hood? Něco také a bylo vlastně dost fajn že jsme měli hotel přímo pár ulic odtud. V hotelu byl sice check in od jedné odpoledne ale mohli jsme si tam alespoň dát věci, zaplatit a jít projít město tak nějak nalehko. Pro představu, noc 2 osoby uprostřed Colomba, docela najs pokojík vlastní pekna koupelna, snídaně v ceně, v Evropě takový 2-3 hvězdičky booking tu je za nějakých 680 korun. Příjemná změna oproti tisícovkam co lítají za ubytka na našem kontinentu.

A konečně tedy přišly první dojmy z města a Sri lanky. Jako facka to byla, nebudu lhát, možná jsme nemuseli přímo do toho master hoodu protože aklimatizace na Asii je fskt něco co nesepne z minuty na minutu. Smrad, bordel, bída, lidi co vás sleduji a nevíte jestli s chutí okrást, zabít, nebo jen pohostit - jo mam předsudky, většinou se otočí, ale znáte to, důvěruj ale prověřuj. Hledal jsem jako jídlo protože snídani v letadle jsem prospal, ale zdejší hygienicke poměry me od toho trošku odrazuji, přece jen potřebuju den dva, posilnit žaludek pomalu. První zastávkou se stala ruda mesita Jami Ul-Alfar, kde jsme se posléze dozvěděli že by to měla být jedna z největších mesit v Asii která je každý týden schopná v jeden den na mši pojmout až 15000 modlicich se v 6ti patrech současně. Taky je její barva červená podle granátoveho jablka, které je často opevovsne v Quranu, aaa taky většina věcí od vzoru na podlahy, kachlicek, soch byla dělaná naprosto custom přímo pro tuhle mesitu v různých částech světa od Indie po Thajsko až myslím snad Evropu. Jsem dával pozor, zatímco nás tam jeden z asi knezi prováděli. To jinak bylo hrozně najs a byl to právě balanc oproti typkovi, který se nas právě paradoxně přímo před touto mesitou snažil kamsi dostat, odvést a cosi ukázat nebo prodat, nepříjemný. Takže tady v této největší Sri Lanske mesite mají vstup přímo pro turisty, jen a pouze a zadarmo (nebo příspěvek na konci) vás tudy nadšení provedou, vše ukážou a vysvětlí. Najs move, bodíky nahoru. Další zastávkou byl oběd. Některé pobaví, některé ani nepřekvapí že jsme jako volbu prvního oběda v cizí a exotické změny zvolili právě KFC. Má to ovšem dost konstruktivní důvody. Jednak, pokud se máme posrat (úplně jsem zapomněl jak krásný je psát si deníček bez cenzury…), tak alespoň víme že to asi, možná bylo z kuřete. A druhak, po indickém jídle v salonku, letadle, teď prostě nebyl prostor hrát si na hrdiny, jak jsem psal, žaludek se dva dny adaptuje. Na druhou stranu už se ale těším, až tam, třeba zítra pošlu Kohtu, což je tady nějaký jejich jakože národní jídlo. Taková nějaká obilna směska = takze asi pseudo těstovina, kdo ví, s masem zeleninou a tak. Jinak tady obecně ji takový ty smažený rýže s masem a tak. Obecně jsem tady zatím neviděl moc jiného jídla vlastně než rýže s vajíčkem a masem, nic tak jako typicky asijského, Kari nebo tak. Uvidíme.

Aaaa další část dne byla věnována procházce kolem colombskeho přístavu, majaku, podél námořní akademie az k námořnimu muzeu, a jejich nějakemu chrámu tady a vysoké vezicce. Obecně tohle už byl lepší experience, bo jsme byli najedeni a taky ta cesta vedla přes řekněme “financial district”, colombsky Fort, který je prostě hezčí, až do prazdnejsich oblastí kde vás už nikdo moc neobtezoval, jen občasný tuktukar s nabídkou zkrácení cesty. Nechybělo ani cestou na check in a ubytování projít zdejší sámošku, zjistit ceny, koupit večeři a pomalu se stahovat na ubytko, refreshnout se, dát si sprchu, dopsat deníček a eventuálně projít další část města, protože plánů a mist je hodně. Sámoška a ceny docela fajn, voda, 2 jogurtiky, 2 nějaké housky vakuovane za nějakých 30-40 korunek, večeře na lehko po všech těch jídlech. No a hotel, tam se plány změnili o sto osmdesát stupňů. Neřekl bych ani tak jetlag, na tuhle stranu dopředu vlastně ani moc není, ale ten den a půl na cestě nás solid vypl. Místo hodinky spinku do čtyř a razeni do města jsem otevřel očka pomalu v 7, poslal jogurtiky, mrknul fotecky, posnazil se poplanovat následujících dny a pomalu jsem šel dopisovat tyto řádky. Nedá se nic dělat, jdeme dohnat energii, ráno brzka snídaně a čeká nás zbytek památek Colomba a před čtvrtou odpoledne dlouhaaa cesta vlakem na sever, asi 4 hodiny, do města Anuradhapura, odkud se budeme pomalu snažit se dostávat na jih přes středozemní. A tam ta akce teprve začne, protože doprava dál od Colomba at už ve formě vlaku, busu, nebo předem dané ceny tuktuku v appce se borti jako domeček z karet a já vlastně vůbec nevím, jak se které dny odkud a kam dostaneme a co stihneme.