Sri Lanka - s cyklonem na 4 dny, den 1.

Intro

Časový posun je fascinující věc, před obědem nasednete do letadla a za pár hodin a v 8 večer se objevíte uprostřed arabské pouště, v Abu Dhabi. Tam ale tahle cesta ještě nekončí, naopak se dostáváme do krásné poloviny přeletu, co začal krásný listopadový úterý. A kam se teda vydáváme tentokrát? Od dobrodružství v Thajsku už nějaký čas uběhl, ale daleká Asie přetrvává. Čeká nás 14 dní na ostrově Sri Lanka, ležícího na samém jihu indie. Člověk by aj řekl, ajo, šak to je maličký sotva jak Malta, to projedeš za týden a co tu dělat dva týdny? Jak ta perspektiva krásně klame, jen co člověk vyletí za hranice Evropy. Sri Lanka je ostrov dlouhý, nebo vysoký, vyložte si sami, asi 400km a široký cca 200km. Cesty tady asi budou docela názor, vzhledem k tomu že od nejsevernějšího bodu k jižnímu Vás bude Google navigovat krásných asi deset, jedenáct hodin? Hah, uvidíme že, najednou těch 40 míst v itineráři nevypadá jak lambada na konci které bude potápění se želvičkama a aspoň týden na pláži. Ale mají vlaky! Alespoň co zatím víme, podle pár stránek vypadající jako kdyby vzesly z historie a bojovali o prvenství v soutěži první, minimálně vizuálně, web na celém internetu. Nesuďme však knihu podle obalu, přece jen jsme ještě půl den daleko, 11km vysoko a hodinu do přistání v Abu Dhabi kde nás čeká 7mi hodinový layover. Za tech pár let už jich cosi bylo no, žádnej ale tak velkej, to bude nekomfort, na druhou stranu lepší než přiletět do Colomba (hlavního města sri lanky) ve 3 ráno, mžourat očičkama po nejbližším 7-elevenu I zjišťovat ze Co teda. Poprvé v historii si tedy dáme i review letištního salonku, samotného letiště, tipy a triky, a jak to co nejvíc optimalizovat a i tak dlouhý přestup přežít. Kdo ví, že? Třeba mi to psaní vydrží a nebo taky čteš poslední odstavec protože mě lenost dožene. Přece jen už je to kousek od posledního dobrodružství. Než ale slečny letušky přinesou před přistávací snack (doufám, obědos byl dlouho zpět…) pojďme si dát mini reasoning za tím, proč zrovna sri lanka a jaké jsou očekávání na tuhle cestu. Pěkných míst na světě je řada, a v Asii pravděpodobně ještě více než na co jsme zvykli. Nebylo tedy pochybu o tom, že po roce čekání na tuhle dovolenou, převážně kvůli nižší ceně letenek v tuhle dobu to tam chce poslat cosi netradičního. Přece jen, na slovákoch je člověk pro korbáček zepárkrát do roka. Ale kam teda? Filipiny? Znovu Thajsko? Bali? Nebo snad Japonsko? Nah, všechno zní moc turisticky, pojďme to poslat radši do něčeho co je naprosto stejne proflakle, ale! Alespoň má trošku levnější letenky. A na kole štěstí vyhrává Sri Lanka a roční čekání mohlo někdy v únoru započít. Ale ne, Sri Lanka je přece jen jedno z těch exotických míst zaplavujicich TikTok a Instagram reelskama o dobrém jídle, nádherné přírodě, želvičkach a milých lidi. Což nezní vlastně vůbec zle, vzhledem k tomu, že stáří s sebou přináší nejen chuť na dobrodružství a vypjate situace jako například yakuza v honkongu, ale právě i to dobré jídlo, nestresujici procestovani a možná to okoupani kotníku v moři. To bych ale neměl o čem psát a musel bych vařit z vody podobně jako tyhle úvodní stránky, než člověk najde notičky. Pokud tě ale zajímá co sri lanka přinese a nabídne, jsme tu oba správně, jdu se tedy připravit na první přistání a budu tě o všem dalším informovat! Z nuly na třicet (stupňů) za necelých šest hodin je stejně jedna z metrik, který mám nejradši. Snack nebyl, byla to blamáž, v letadle jsme dostali len obidek, toš alespoň něco. Nu nic, je třeba devátá hodina večerní a my jsme se po 5.5h dlouhém letu z Vídně a hodině brouzdani po zdejším letišti uklidili do salonku. Nebýt lifehacku, který si šetřím posledních deset let, a to Revolut premium ve free prémiové verzi, který mi ten salonek zlevní o nejednu stovku, a taky bodíky za oddanost, tak si snad tento přepych ani nedopreju. Ba ne, (haha to jsem chtěl vždycky použít tak divný spojení..) právě to, že jsme vzali letenky které nás do cíle nedostanou ve 3 ráno, ale až v 8 s sebou nese pomalu 7mi hodinový přestup. Na druhou stranu, při letu přes celou zeměplacku asi nebude úplně od věci pár hodinek pochillovat místo někde na gate právě v salonku, refreshnout se, najíst se a připravit se na dalších 5 hodin v letadle. A kolik že taká sranda stojí a co obnáší? Jsme tu přece transparentní, ne náhodou, aby sis třeba mohl taky takovou cestu naplánovat po svojem. Zacnem letenkama, to byl docela steal a zvládli jsme to právě začátkem roku koupit přímo přes Etihad, yup, jednu z nejlepšejšich ajrolinek za nějakých 14-15k, takže zbytek roku a pak dovolené už jedeš s čistým štítem. 7kg cabin bag Co nikdo nekontroluje a obidek / večeře, včetně klasických snacku a wifi minimálně na chatovaci appky je součástí. Zdůraznuji, protože se z toho přestává stávat poslední dobou standart a i z dálkových letu to odpadá, jak jsme se stihli přesvědčit když jsme chtěli kupovat letenky přes víc budget aerolinku jako například spirit, nebo buzz, nebo cosi take, teď bych kecal. Anyway letenka byla levnější právě třeba o litr, patnáct set, ale recenze značně horší. No a jeden vstup do salonku na Abu dhabinskem letišti máme za 880 korunek, -100 korun za revolut premium, který jsem si do teď od založení nikdy neaktivoval a mám ho na zkoušku zadarmo aaaa -další asi stokorunka za bodíky z plateb. Takže za nějakých 6-7 stovek dostaneme 3 hodinky salonku kterýyyyy nabízí následující :

Abu Dhabi

Jiiiidlo, jakože ne zas úplně randál všeho, a taky je to hodně indický, ale je tu jídlo, a jako gauciky, piticka, sladký, žádný ovoce, řekněme že good enough. Každopádně jsem se docela spálil, hah, a žádný slevy z revolutu nebyly a ještě jsme čekali docela dlouhou frontu než jsme se do této “Pearl lounge” dostali. Jsme každopádně popapkaní, tak si pojďme dát letišti recap a co se vlastně stalo. Nebudu lhát že po přistání nastalo zklamání ve formě naprosto nulového feedbacku pro piloty, protože nikdo netleskal. Ryanair nasadil v tomhle ohledu docela silný standart a tento vyjev tudíž chyběl jako kdyby nebyly brusinky na svíčkové. Druhým překvapením bylo, že se nikomu div kudla v kapse neotevřela aby se vyrval z letadla hned jako první, ještě než letuška otevře dveře, snad jakobychom dojeli do civilizované země, ovšem pravda byla tak trošku zavádějící a směsice národnosti nas posekali a pokopali jen nedaleko za gatem při security checku u transferu. Si řekneš, že jj však teď jsi doletel, vše ti zabavili už ve Vídni, ale ejhle! Chceš letět dal? Security check! Kterej teda byl zmatenej a lidi se tam nahrnulo z tolika směru, že jsem si připadal jak v centru osmisměrky. A tady přišly ony milé východní kultury bourajici vše okolo, neohlizejici se na nikoho víc než na vlastní velkou rodinu a zásoby kufru že byste odstěhovali aji auto na součástky. Moje očka zachytili cedule rikajici “žádná voda!” a začal jsem litovat že jsem si deset kroků zpět doplnil lahvičku u pitka a začal sverepy boj s dosud nejasným výsledkem. Na jedné straně bodyguardi těšíci se vyhodit mi flasticku, na druhé já, ochotný risknout vše a obrátit do sebe sedmičku vody za cenu nesnazi spojených s hledáním záchodu. Vyhjál! Koupili jsme magnetku, zjistili že je tu vše drahé, a přišel můj první zásek jménem revolut premium. Celýyyy ty roky si říkáš, jasný co týden email, at si koupíš lepší verzi, fuuurt ti nabízí zadarmo zkušebku, nalákat pěkně a pak podojit o penízky, tak to fuuurt šetříš, celý ty roky, že to pak jednoho dne prostě využiješ, zadarmo samozřejmě hezky česky, a víš co? Poslední premium co jsem si mohl zadarmo aktivovat bylo do 19.11! Oni mi to normálně dali jakože na intervaly. Jako tak bída že, co teď, jako rozhodilo to, nebudu lhát, a bylo potřeba strategicky vymyslet nebo hůř - upravit plán na dalších 6 hodin. Převážně protože prostě těšíš se už na ty neomezený chalky. Ale prostě to nevymyslis jen tak na koleni, to chce čistou mysl a koncentraci, a je jen jedno místo na světě, nebo jako milion míst na světě a jedno z nich na tomhle letišti, a to, starý dobrý mekaček. Poslali jsme tam cosi zas speciální burger že, zatímco jsem teda přemýšlel jak ušetřit na salonku. Emoce ze zrady vlastně velmi rychle převálcovalo nateseni, protože jsme vlastně i vůči salonku koncipovali celý tento přestup a let, a naneštěstí tam ještě byly ty mini bodiky který cenu dolů alespoň trošku stáhly, dopápli jsme tedy a s chutí a qr kódem v ruce vyrazili vstříc šejkum z byznis class v nedaleke lounge. Ale ani taaak jednoduchý to nebylo, bo nás u vstupu zastavil čave, že si musíme vystát frontu ještě. Nenaděláš nic že, otevřeli jsme si Teda nějakou webovou stránku, tam se začalo točit kolečko a že Teda že na nás za cca 6 minut vyjde řada. Ze šesti minut se stalo takových solid dvacet, kdy jako naprosto chápu vlastně, kapacity, někdo volný vstupy protože vyšší třída, všecko. Jen prostě by ta informace bodla pár minutecek dopředu a že si to můžeš vyklikat a připravit, ne že dojdeš a další půl hodinu čekáš a mackas se s lidmi. Ale tak nebudu furt pindat že, to jen at víme co kde jak, aby se někdo další nenapálil že si přijde a za minutku cpe jídlo. Ale jídlo, vážení to jídlo! Jako normál bufet co si budem, víc jako Teda tak indický jídlo, ale pošleš dortík, aji dva, džusiky, kolči, mac&cheese, šecko. Strategicky jsem tedy první hodinu strávil dvojitým hlavním chodem a dezerty, navazující do druhé odpočinkové hodiny ve které byl plán udržovat to pim Pam na lehčím jídle a těstovinovem salátu s přelomem do finálové rovinky - poslední hodiny, kde mě čeká butter chicken, a další dortíky, vyrovnáš prostě PH v papuli po tom slaném. Můj mistrovský plan jak z toho vytěžit maximum má jednu, malilinkatou drobnost, a to, že zatím vůbec nevím, jak do sebe narvu jídlo, který nám nedejbože naserviruji v dalším letadle. Ale jak se říká, je to boj. Nebo život je boj, nebo život je jídlo, a jídlo je boj? Kdo ví. Celá tato seance nám alespoň dala krásný dostatek prostoru pro naplánování následujícího dne, a tady vážení, tady už začíná sri lanske dobrodružství. Možná jsem to psal, ale hah, na Sri Lance prší. Jakože docela randál. Obecně Sri Lanka, Thajsko na aktuálně rázové povodně, předpověď na další dny je jakože “mrholeni, déšť, povodeň,..” vše ve sledu od oběda po veceri a vypadá to že sluníčko uvidíme tak maximálně v televizi. Reálně první dovolená kam si beru pláštěnku, ovšem brylicky na plavání jsem si zapomněl. Nebudu lhát, doufám že se to trošku rozbije a alespoň, alespoň fakt ten druhý týden třeba bude, polojasno, oblačno, vic asi nepotřebuju. Ale plavat deset dní v kuse, ještě k tomu s vecma, v horku by úplně Bueno nebylo. Dobrodružství jako dobrodružství ale, nejsme z cukru. Čeká nás tedy ranní přílet do Colomba, hlavního města sri lanky nadcházejícího se Na západním pobřeží. Letiště samotný je vzdálený asi nějakou hodinku, skoro dvě MHD - asi autobusy, a hned z rána nás tedy čekají první dvě překážky. Najít peníze a dostat se do města. Jsem totiž proaktivne nevyměnil ani halíř, bo jednak jsem moderní chlapec co jede platební karty a druhak že tak 2 směnárny z celé republiky mají sri lanske rupee. A pořídit tuktuk bude taky nářez, protože já stokrát radši budu luštit hyeroglyfy v shanghajskem metru ale dostanu se sám, než abych se musel bavit s lidmi a řešit aby mě někam odvezli když ani jednomu z nás nebude angličtina po ránu anglictinovat. Ale to asi k cestování patří. A pak nás tedy čeka Colombo. Dáme nějaké chrámy, dokonce muzeum a vypadá to i na docela najs vyhkidkovou věž, kde když počasí a oblačnost dá možná zjistíme hornatost Sri lanky, kterou budeme následující dny projíždět. Plány jsou zatím hodně fluidni, z Colomba vláčkem na sever, projet hory a krajinu, pak se podívat na nejpeknejsi a zároveň nejkyčovitejsi místa ve středozemní, postupně to stahovat středozemim k jihu aaa zelvicky, moře, pohodka a za dva týdny domu. Jak jsem ovšem psal výš, plánu mnoho na papíře ale přístup volný. Co bude, bude, uvidíme!

Vážení čtenáři, rad bych nam okořenil tyto řádky první známkou dobrodružství, a to jest krásně se formunicim cyklonem který v následujících dnech hitne severovýchod Sri lanky a převážně jihovýchodní cast indie.

Jsem si říkal, že, proč tam najednou tolik prší. A investigativni práce, zatímco jsem trávil třetí talíř butter chicknu s rýži a dortíky v salonku me zavedly az na temné kouty počasoveho zpravodajství z indické televize. Tenhle zajímavý jev se mezi indonesii I indii formuje posledni týdny a zprvu to byl boj dvou nezávisle se formunicich víru. Aktuálně je však jasné, že se viry rozbily nebo naopak sloučily a výsledný tvar aktuálně letí k pobřeží Sri lanky a indie. Indie je na tom trošku hůř, sri lanku to lizne jakože hala bala vrchem, zepár narazovych povodní a deště celé následující dny, zformovsny vir ale přejede právě na pobřeží indie. Tam Teda ještě nejsou známé simulace o jeho pokračování, zda se rozbije nebo semele pobřeží. Nic no, jako další info budete mít z první ruky, zatímco se budeme brodit vodou, deštěm a budeme se snažit schovat a nebýt promokli na kost. Předpověď se však od 29ho lehce mění k lepšímu takže to vypadá že snad alespoň na pár dní špíčky na plážisko vyvalime. Toť k dnešnímu reportu počasí, vzletame z Abu Dhabi, je krásných 2:20 ráno a za necelé čtyři hodiny nás buďto čekají brutální turbulence a otočka do indie, nebo Uh, další indické jídlo formou snídani. Jestli si budu někdy dal stěžovat na nedostatek koření, milerad si sám připomenu tento večer, ale o tom ještě lehce později.